Nechoď mi k hrobu s pláčem žalostným. Já tam přeci nejsem, já nespím. Jsem hravý vánek ve větvích. Jsem tichý lesk, co třpytí se jím sníh. Jsem zlaté slunce v obilí. Jsem šepot deště nesmělý. A když se ráno probouzíš, já s hejnem ptáků stoupám výš, kroužíme mírnou oblohou. S hvězdami zářím sametovou tmou. Nechoď mi k hrobu s tváří truchlivou. Já v hrobě nespím, jsem s tebou.
(Středověká rýmovačka) Alou, vy smrtelní, dopity jsou džbány. To platí pro pány, jako pro burany. Zanechte smlouvání, marno je naříkat. Teď na mou muziku budete tancovat.