Výmluva
Božena Správcová
Nakladatel: Český spisovatel
Rok vydání: 1995
A černé
A oranžové bzdivo
tisícem tristňanů ovlhčené
Bere mne bezradnost nad mokrou ulicí
povšechně hrabu se v mrtvolách můr
přeji si zadunět modlitbou
Anebo nadobro odeznít
v pokoře toulavé lampářky
No tak tedy příště Příště už určitě
Dnes ještě Nácvikem
s bidlem a ukradeným pláštěm
popletená kachna
zkusmo tlapkám v kalužích
Bez vědomí bývalého stromu u vrat
Bez vědomí budoucího spouštění se mlokovitých mišpulí
Jímavé iluze o duších civících domů Za mnou vlají
jako velejemný šál
Já se o něj přerazím…
… a mám tě zase Praho
Z doby Kdy jsme se lekali
a potom chtěli tvou kůži
anebo aspoň zrzavou holku z čajovny
Drzá doba kdy na mne nedělala dojem Smrt
a jasmín tupě bolel do hlavy
A ty prázdná vulgární plechovko ses na mne vrhla
Zatínala mi své blyštivé drápy do očí
Brečely jsme nakonec obě
jak ztracené kočky
Nechoď ke mně když mluvíš Pravím
a lampa kvikne
a její stonek zvadne a zkroutí se do louže
S patosem plačtivé hanbářky
šetrně způsobuji další mrtvé
Lampy mají místo krve tmu
Já kráčím za tebou přes mrtvoly lamp
Bolestivě rostu každý krok Rostu a prdly mi saze:
V mé lebce svařují kompresor k sbíječce
Nemožná Už jsem velká jako dům
Z očí mi teče láva
Okolí plesniví ohnivým Eliášem
Má neohrabanost Má škodlivost se mi začíná hnusit
Volám tě ze všech sil
Vyvolávám tě Lásko Má čistá duho
Vyvolávám tě na černém tržišti
Kdykoli
vychrtlý Somnambul sublimuje nad kredencí
Dlouze tam dřepí a je vidět Jak dýchá
Někdy si nevezme ani kostku cukru
Zhyňte kdo saháte naň prstem
V koutě vře smetí
Ve městě huňáči chystají louče Či kostýmy k výročním tancům
Ne tak my rozhoupanci
Co plavý vítr potrhal nám domy
Co odplavil nám domy
Nám dáno blouditi tržištěm
Touhle dobou
obvykle podpaluji stohy uknikaných písmen
a potom
roztržitá Potěkávám v temnotách
Nakupuji tak Až
falešný zelinář prodá mi falešné jablko
načež mi vrátí tak falešný dvacetník Že se sám poleká
Nebožáci mrzíme se v šeru
A možná se
konečně vrátil můj ztracený jemnočich
Jako by opodál vyvřískla tvá pata
Ne…
…to jenom hluchej vejr přetrh se ve vratech
Ovoce na bednách plane a tichounce chrápe
Tma rousně mlaská
vlkodlak s lasicí chlastají ocet
miláčku
stávám se voláním
Prcháním myších stád plním se po okraj
– asi budu steskem zvracet